ZeN
Pro ZEN je modlitbou MEDITACE
Pro ZEN, náboženství znamená zkušenost a ne teologie. Náboženství existuje jenom jedno, teologií je mnoho. Zen je náboženství bez teologie, teismus bez Boha. Víra, že je někdo nad námi, kontroluje a soudí, vytváří strach. Zároveň se tak zbavujeme zodpovědnosti sami za sebe, i za vše, co se kolem nás děje. Ne-můžeme být autentický, sami sebou. Cílem a středem pozornosti pro Zen je člověk a ne Bůh. Bůh není něco nad lidskost, ale se v lidech ukrývá, lidé ho nosí v sobě. Není vnějškem Existence, ale její vnitřní součástí. Není TAM ale ZDE. Pro Zen neexistuje TAM. Všechno je ZDE a NYNÍ, Neexistuje jiný čas a jiný prostor. V tomto okamžiku je vše k dispozici. Pokud to nevidíme, neznamená to, že to k dispozici není, ale že nám chybí vize, abychom to viděli. Pro Zen neexistuje nik-do, kdo by zvenčí kontroloval a řídil celou Existenci. Život plyne v harmonii sám od sebe, bez příkazů. Zen navrací autentičnost. Pro Zen jsou lidé zodpovědní sami za sebe, i za svět, ve kterém žijí. Nemohou zahodit svou zodpovědnost na někoho jiného. Jakmile přebereme zodpovědnost, začneme růst. Budeme mu-set začít být více bdělý, ostražitý, vědomý. Začneme žít jiným způsobem. Pro Zen je i modlitba bezvýznamná, není se ke kemu modlit. Pro ZEN je modlitbou
Učí nás, jak ztichnout, jak se obrátit dovnitř a najít své centrum. Naše centrum je totéž centrum jako celé Existence. Naše jádro je totéž jádro jako celé Existence. Když se k němu dostaneme, dostaneme se zároveň k nejvnitřnějšímu jádru celé Existence. A toto v Zeně znamená Bůh, jen se to tak nenazývá. Pro Zen, celá Existence je božím řemeslem a božím poselstvím. Všechno je božské, jediněčné, posvátné. Ať už je to květ, list, kámen, člověk, zvíře, hvězdy .....
ZEN je estetika.... vidí krásu a božskost v jednoduchosti života
Zen transformuje obyčejné na mimořádné. Má o člověku představivost, která nerozděluje, její pohled je celiství. Vidí božskost v jednoduchosti života a táto jednoduchost je nefinovatelným a neurčitým javem. Nelze ji definovat, logicky vysvětlit, ani jasně zformulovat. Přestala by pak být jednoduchostí, stala by se konceptem a konstrukcí MYSLI. S krásou a jednoduchostí života se dá jen sloučit, jen s ní splynout, rozpustit se v její totalitě. Je všude kolem nás. Ale každé soustředění se o věci vědět, nám brání v tom ji vidět. Vidět lze jen když jsme naprosto uvolněný, v meditaci. A o tom je Zen, Rozplynout se do samotné Exis-tence a vytratit se v ní. Dostat se ven z koloběhu konceptů, přemýšlení, analýz a slov. Svět je jeden celek, jednotnost. Nic není odděleno. Vše pulzuje zároveň, vše je navzájem propojeno. Život je jako síť. Celá Existence je jednou velkou rodinou. Existence je nekonečná, není v čase. Jen stačí být uvolněný, tichý, relaxo-vat, nemít žádný cíl, aby mohla do nás vstoupit. Abychom mohli začat vnímat její přítomnost, naladit se na ni, začat s ní pulzovat. Jednoduše BÝT, existovat v okamžiku její jednoduchosti. To je to, co Zen nazývá SATORI. Náhle hluboké uvědomění si (pochopení) nasí pravé povahy (přirozenosti) a povahy reality. Uvě-domění, které přesahuje intelektuální porozumění (chápání). Zážitek, zkušenost z probuzení, seberealizace ( osvícení ). Spirituální náhled ( porozumění ), které transformuje (mění) naše vnímání sama sebe, našeho okolí a světa.
Pokud je vaše mysl čistá - vše je čisté BODHIDHARMA
Duchovním otcem Zenu je BODHIDHARMA. Byl žákem osvíceného mistra jménem MAHAKASYAPA, který byl přímým žákem BUDDHY. Úsilím Zenu a Bodhidharmy je změnit podobu našeho bytí, naše zaměření. Jsme zaměřeni na dualistickou mysl, která pracuje na základě: buď - nebo. Mysl, pro kterou je doslovně život životem a smrť smrtí, den dnem a noc nocí. Pro Zen jsou den a noc součástí stejného procesu a nemohou jedno bez druhého existovat. Jsou navzájem doplňující se, jakož i život se smrtí a zima s létem. Zen není možné studovat, co to je. Do zenu se nedá přistoupit prostřednictvím mysli, prostřednictvím intelektu. Intelekt je ale jediný přístup, který je dostupný současnému člověku. Proto mnohým lidem může Zen (a celkově spiritualita / duchovnost) připadat velmi nelogicky, podivně. Sám život ale není logický. Logika je fenomén vytvořený člověkem. S Existencí je třeba se setkat, znát ji, nebýt od ní oddělený. Logika je rámec, který my sami vytváříme Existenci. Mysl chce věci vyřešit a Existence je krásný chaos. Mysl chce přijít na to, co je co a v Existenci se neustále všechno mění a mění na cokoli jiného. Existence nemá potíže s protiklady.
Vzájemná souhra protikladů je nejzáhadnějším klíčem života
Když je pták živý, žere červy . . . . Když je pták mrtvý, žerou ho červi
Život a smrt nejsou protiklady pro Zen. Ego a smrt jsou protiklady, stejně jako ego a život. Ego je proti oběma. Bojí se žít, neboť ví, že když žije, musí jednou zemřít. Smrt není koncem života. Smrt je integrální organický proces života. Myslíme si, že smrt je proti životu, že je nepřítelem života. Život a smrt jsou dvě polarity téže energie, téhož jevu. Nejsou od sebe odděleny, vzájemně se doplňují. Život by bez smrti nemohl existovat, nemohl by se stát celkem. Smrt je proces obnovy.