SEBEREALIZACE = OSVÍCENÍ

.

Osvícení / Seberealizace je poslední "stanovisko". Za osvícením se nachází už jenom nadpozemskost. Za osvícením se vytratí všechny hranice i zkušenosti, protože i sám přežívající (my, naše ego) se vytratí. Samotná zkušenost dosáhne svého vrcholu v osvícení. Je to nejvyšší vrchol všeho, co je krásné, nesmrtelné, nekonečně radostné a šťastné. Osvícení není jen vrcholem zkušenosti. Je zároveň "nejjemnější definici" našeho bytí. Za osvícením je už jen čistá prázdnota, vnější ticho. Pro nás to znamená, že už nepříjdeme do bodu, který musíme překonat. Prázdnota je základ, který umožňuje všechno ostatní. Zkušenosti, jakož i přeživající a samotné osvícení zůstanou zanechány. Staneme se součástí ohromné prázdnoty (tzv. LONO /LUNO), která je nekonečná, ze které pochází celá Existence a do které může celá Existence i zaniknout. dosáhnout osvícení / sebarealkizace dřívě či později, je pravděpodobně osudem každého člověka. Osvícení  je cílem lidských bytostí. 


NA VÝCHODĚ PŘIJALI ODVÁŽNOU MYŠLENKU.... že nikdy nebylo začátku, že nikdy nebude konce a že to takhle bude pokračovat navěky

V Existenci mohou věci jít jen do hlubokého spánku jako v noci a ráno se znovu probudí. Je to způsob, jakým Existence pokračuje. Na Východě mají koncept kruhů existence a NEexistence. Jak den a noc. Po tvoření následuje odpočinek. Vše odchází do prázdnoty. Tak jako po dni následuje noc a všechno se vytratí ve tmě. Přičemž období tvoření je stejně dlouhé jako období odpočinku, po kterém následuje znovu období tvoření vyššího řádu. A takto to neustále pokračuje od věčnosti do věčnosti.... tvoření.... odpočinek... tvoření..... znovu odpočinek.... Při dosáhnutí seberealizace (tzv. osvícení) se musíme vytratit, zanechat svět, tělo, mysl ... pouze naše VĚDOMÍ jako individualita zůstává. Jít pak za hranice osvícení, je zároveň jít za hranice individuality a stát se univerzálním. Tímto způsobem bude každý jednotlivec pokračovat v pohybu do prázdnoty ... do Lona. Stejně jako vstupujeme po osvícení do prázdnoty, musí být možnost se z této prázdnoty vrátit zpět. Vrátit se zpět do Existence, zpět do formy, obnovený, osvěžený, svítící.... ve zcela jiné rovině. Jako hvězdy, které zmizí v černé díře a obnovené se znovu zrodí. A jedného dne se celá Existence přesune odpočívat do prázdnoty. Děje se to tak odjakživa a pokaždé se rodíme na vyšší úrovni vědomí.