MEDITACE
.
Smrt a meditace mají jednu věc společnou. V obou případech se zastaví dýchání. Dýchání se zastaví ve smrti ale i v hluboké meditaci. Meditace je projevení se naší energie a dech je k tomu klíčem. Člověk, který poznal meditaci, se zároveň "seznámil" i se smrtí. Ví, že i když se zastaví dýchání, že on stále JE. Ví, že dýchání není životem, ale že život je mnohem větší fenomén. Dýchání je pouze propojení s tělem, které může být přerušeno. Neznamená to však, že život je u konce. Život nekončí pouze absencí dýchání.
.
KDE MYSL KONČÍ, TAM ZAČÍNÁ MEDITACE
Všechno, co v běžném životě dosahujeme, je za pomoci mysli. Proto, když se chceme obrátit do svého nitra, automaticky začneme přemýšlet, které zdroje zpřístupněné naši mysli, by nám k dosažení tohoto mohly být nápomocné. Pomocí mysli se dá dosáhnout všeho, kromě meditace. Meditace je totiž naší skutečnou povahou, naší přirozeností. Je to naše bytí a je uvnitř každého z nás. Mysl nám však brání v tom, abychom ji v sobě rozpoznali. Meditace JE a vždy BYLA nasí součástí
Meditace je stav rovnováhy a jasnosti, stav bez mysle. Kde mysl končí, tam začíná meditace. Obě nemohou existovat na jednom místě. Proto, buď "jsme" meditací nebo myslí. Pokud prostor určený pro meditaci okupuje naše mysl, je nemožné "být" meditací. Mysl zastinuje jasnost která se objeví, jakmile se všechny myšlenky usadí a my se tak vrátíme zpět do stavu své přirozené povahy.... do svého bytí.... do meditace. Do prvotního stavu čisté pozornosti. Jas- nost tohoto stavu nám umožní kontakt s celou Existencí. Jakékoli přemýšlení o věci je nepotřebné. Čím lépe porozumíme mechanismu mysli, tím méně budeme stát energii v cestě, aby mohla proudit do našeho zdroje. V opačném případě se může stát, že budeme tento mechanismus ještě více vyživovat. MEDITACE existuje MIMO MYSL
Existence je k dispozici pouze tiché bytosti, bytosti BEZ MYŠLENEK. Jít za mysl, ztichnout ve svém nitru a zjistíme, že MY NEJSME, pouze VESMÍR JE
POZORUHODNÉ MOZKOVÉ VLNY MEDITUJÍCÍCH NA VYSOKÉ ÚROVNI
" Mým spoluautorem knihy ALTERED TRAITS je neurolog RICHARD DAVIDSON. Má laboratoř na University of Wisconsin. Je to velmi velká laboratoř, má vyhrazené skenery, pracuje tam asi 100 lidí a byl schopen udělat pozoruhodný výzkum s meditujicími na olympijské úrovni, kteří žijí typicky v Nepálu nebo v Indii, někteří ve Francii. Vložil je do protokolu v jeho mozkových skenerech a provedl nejmodernější testy. Výsledky byli prostě ohromující. Zjistil například, že jejich mozkové vlny jsou opravdu odlišné. Snad nejpozoruhodnější zjištění meditátorů na olympijské úrovni souvisí s tím, čemu se říká GAMA vlna. Každý z nás získa Gamu na velmi krátkou dobu, když vyřešíme problém, se kterým se potýkáme, i když je to něco, co nás trápi celé měsíce. Získame asi půl sekundy Gama - to je nejsilnější vlna v EEG spektru. Také, když zakousneme do jablka, nebo si představíme, že kousneme do jablka a na krátky okamžik, zlomek sekundy, vstupu z chuti, zvuku, vůně, vidění... to vše se spojí v tom představovaném kousnutí do jablka. To ale na běžném EEG trvá velmi krátkou dobu. Ohromujíci bylo, že meditující na olympijské úrovni - to jsou lidé, kteří za celý život meditovali až 62 000 hodin, jejich mozkové vlny ukazují Gama velmi silnou po celou dobu jako trvalou vlastnost, bez ohledu na to, co dělají. Není to efekt stavu, není to během jejich samotné meditace, ale je to jejich každodenní stav mysli. Vlastně ani netušíme, co to zkušenostně znamená. Věda to ještě nikdy neviděla. Zjistili jsme také, že u těchto meditujících na olymp. úrovni, když jsme je například požádali, aby provedly meditaci na soucit, jejich úroveň Gama skoků během několika sekund vyskočila o 700 až 800 procent. To také věda nikdy neviděla. Musíme tedy předpokládat, že zvláštní stav vědomí, který vidíte u meditujících nejvyšších úrovní, je hodně podobný něčemu popsanému v klasické meditační literatuře před stáletími.... tedy, že existuje stav bytí, který není jako náš běžný stav. Někdy se tomu říká osvobození, osvícení, probuzení, at už to slovo může být jakékoli, máme podezření, že ve skutečnosti neexistuje žádný slovník, který by vystihoval, co by to mohlo být. Lidé, se kterými jsme mluvili v této skupině říkají, že je to velmi prostorné a jste dokořán, jste připraveni na cokoli, co může přijít.... My to jen nevíme. Ale co víme je, že je to docela pozoruhodné."
MEDITACE je ZPŮSOB ZNOVUZROZENÍ
Znalosti se zakládají na dualitě. Způsobují oddělení mezi objektem a subjektem. Když se díváme na Existenci jako na objekt, jsme od ní odděleni. Až když se stane naší subjektivitou, až když se staneme její součástí a dostaneme se za hranice duality... pak můžeme začít ŽÍT realitu, BÝT realitou.
Meditace potřebuje nekonečnou trpělivost, ale je velmi jednoduchá. To jen my jsme se stali tak složitými lidmi, že naučit se relaxovat nám potrvá delší dobu. Takže to, co nám zabírá čas není meditace, ale naše složitá mysl, kterou je třeba přivést do klidu, k odpočinku, do uvolněného stavu. A to je právě to, co nám potrvá delší dobu.
MEDITACE NENÍ ZDLOUHAVÉ VYSEDÁVÁNÍ v LOTOSOVĚ SEDĚ
MEDITACE sama o sobě není žádnou technikou a ani žádnou techniku nevyžaduje. Ale k tomu, abychom se k ní dostali, jsou potřebné techniky, které sami o sobě nejsou meditací ( běžně je nazýváme "meditační techniky"). Meditace je něco přirozeného, co už je v nás a chce za námi. Je to bdělost, povědomí, všímavost. Naše mysl ji však zastinuje a stojí nám tak v cestě za ní. Tyto takyvané "meditační techniky" jsou potřebné ke ztišení mysli. Odstraní překážky, vytvoří prostor, ve kterém mysl utichne, jako kdyby nebyla přítomna. Mysl je zástup myšlenek. Když se vytratí myšlenky, vytratí se také mysl. A ve vhodných podmínkách se meditace projeví náhle sama od sebe a zaplní prostor, který dosud okupovala mysl. Záleží na nás, jestli ji to umožníme. Mysl se tak stane naším služebníkem, ztrácí nad nami kontrolu. Určujeme sami, kdy ji zapojíme do hry. V opačném případě jsme otroky vlastních myšlenek, které nás zavádějí, manipulují, klamou, rozhodují za nás ... a to vše v nás vyvoláva pocity hněvu, úzkosti, strachu, žalu, pocity méněcennosti, bezmocnosti, atd... Dlouhodobé zapírání své vlastní podstaty může, mimo jiné, zapříčinit deprese různého rozsahu.
Zahodit, ignorovat myšlenky znamená jednoduše nedělat nic, aby se začali usazovat samy od sebe. Automaticky vystřídá každou jednu myšlenku další, která se také bude snažit upoutat naši pozornost. Záleží pouze na nás, jestli ji to umožníme. Vytvořit vhodné podmínky jsme schopni pouze každý sám pro sebe. Je nemožné, aby to udělal za nás někdo druhý. Nic nedělat, o nic neusilovat, po ničem netoužit, nic neočekávat.... jako kdybychom usínali v bdělosti. Nespíme, jsme bdělí, uvolněni, pouze naše tělo usíná, dostává se do hluboké relaxace. Stát se svědkem svých myšlenek znamená, že se přestaneme s nimi ztotožňovat a přestaneme je rozvíjet, pouze je pozorujeme, jednu za druhou. Zastavení myšlenkového proudu úmyslně je neúčinné. Čím lépe porozumíme mechanismu mysli, o to větší pravděpodobnost, že dokážeme sedět a nic nedělat. Zanechat každou jednu fyzickou i mentálni aktivitu, včetně soustředění se. Takové sezení a nic nedělání se v Japonsku nazýva ZAZEN
MEDITACE je velmi jednoduchá a právě proto se nám zdá tak složitá. Naše mysl je navyklá řešit těžké, složité problémy a úkoly. A to je pro ni velký problém ... zanechat všechny činnosti jako dělání, myšlení, cítění,...
POUZE EXISTOVAT .... JENOM BÝT .... TO JE MEDITACE
meditace není proti činnosti ani aktivitě
.
Je jedno, co děláme, jen abychom to dělali vědomě a ne mechanicky. Ať už to je chůze, dýchání, sezení, nebo jiné činnosti. Podmínkou je, že se dokážeme zároveň udržet ve svém centru. Meditace neznamená, že musíme utíkat před naším životem, ale učí novému způsobu života, který proudí intenzivněji, jasněji, radostněji, předvídavěji, kreativněji. Stane se tak, když přestaneme věci vytvářet my a všechno kolem nás se jednoduše děje. Staneme se svědky toho, co se děje.
.
TO JE CELÉ TAJEMSTVÍ MEDITACE - UDRŽET SE VE SVÉM CENTRU
