FRIGIDITA všeobecně

NEUROTRANSMITERY / NEUROPŘENÁŠEČE výrazně ovlivńují činnost mozku. Jsou to chemické látky, které jsou produkovány nervovými buńkami (neurony) a slouží k přenosu signálů mezi samotnými neurony, nebo mezi neurony a jinými buńkamy (např. jako svalové buńky). Tyto signály jsou potřebné pro řízení mnoha funkcí organismu, včetně vnímání, pohybu, emocí a jiných procesů. Tvoří se v nervové soustavě všech živočíchů. Mezi nejdůležitější neurotransmitery patří: Acetylcholin (zodpovídá za regulaci pohybu, učení, paměti a pozornosti), Dopamin (je spojený s pocitem odměny a potěšení), Serotonin (je spojený s náladou a emocionálním stavem, reguluje také spánek, chuť k jídlu a sexuální touhu), GABA (snižuje aktivitu neuronů a pomáhá regulovat úzkost a stres), Glutamát (zvyšuje aktivitu neuronů a je zodpovědný za učení a pamět'). Nerovnováha nebo nedostatek neurotransmiterů mohou mít vliv na růžné funkce těla a mozku a mohou vést k různým onemocněním, jako jsou úzkost, deprese, schizofrenie, Parkinsonová nemoc, atd.

..

DOPAMIN a SEROTONIN jsou oba NEUROTRANSMITERY. Hlavní rozdíl je v tom, jak ovlivńují naši náladu.

Serotonin ovlivńuje způsob, jakým zpracováváme emoce, zatímco Dopamin se uvolńuje po příjemných zážitcích a podílí se na motivaci. Dalo by se říct, že Dopamin v nás vzbuzuje pocity zadostiučinění a Serotonin v nás vzbuzuje pocity štěstí.

 ..

SEROTONIN -  má v mozku nezastupitelnou funkci, protože řídí nervovou aktivitu a neuropsychologické procesy. Jeho optimální hladina v tělě se projevuje dobrou náladou, dostatkem energie a motivace, vyvolává v nás pocity klidu, uspokojení a radosti, cítíme se pozitivní, lépe reagujeme na změny ....  Jeho nedostatek může způsobit to, ze se cítíme depresivní, ustaraní, nebo se objevují poruchy spánku, negativismus, úzkosti, vzdorovitost, agrese, bolesti hlavy, problémy s trávením, špatná pamět', změny chuti k jídlu. Když je hladina Serotoninu nízká, může to vést k depresi. Proto mnoho antidepresiv zvyšuje hladinu Serotoninu mezi mozkovými neurony. Pokud máme nedostatek slunečního světla, Serotonin se nevytváří správně. Slunce je jedním z hlavních zdrojú Serotoninu. Prokázalo se, že existuje přímý vztah mezi produkci Serotoninu a slunečním zářením. Cyklus spánku a bdění je ovlivněn množstvím světla, kterému jsme vystaveni. Proto se doporučuje, užívat si přes den slunce a večer se vyhýbat modrému světlu, které na nás vyžaruje prostřednictvím chytrých telefonů, počítačů nebo televize. Jen tak se může zharmonizovat spánkový cyklus. V rovnováze a harmonii můžeme být jenom když následujeme přirozený rytmus života. Pouze 2% Serotoninu v těle se nacházejí v mozku a celých 98% Serotoninu produkují buńky ve střevech, kde proměńuje hormonální a endokrinní aktivitu. Ovlivńuje chut´k jídlu a vstřebávání živin, pomáhá regulovat naše trávení. Z tohoto důvodu je důležité zdraví celé trávicí soustavy, aby se vytvořilo dostatečné množství Serotoninu. Mírní také bolest, podporuje srážení kreve a významně urychluje proces zacelení a léčby ran. 

 ..

..

DOPAMIN - je exitační neurotransmiter, patří mezi stimulační a energizující, s budivým účinkem. Je spojován s pocitem uspokojení. Ovlivńuje to, jak vnímáme rozkoš a bolest. Při optimální hladińe rádi hovoříme a rychle se nadchneme pro danou věc. K jeho vyplavení si síce velmi snadno můžeme pomoci sami, ale do jisté míry pak na něm vzniká určitá závislost, tzv. dopaminová závislost. Jeho uvolńování je spojeno s očekáváním. Když zažijeme něco dobrého a příjemného, snědli jsme chutné jídlo, něco vyhráme, projdeme se v přírodě, atd., dopamin nám dá pocit spokojenosti a radosti. Diky tomu se budeme chtít k těmto aktivitám přirozeně znova vracet, což vytváří pocit očekávání a touhy. Dopamin se však nevyplavuje jen při zdravých nebo přirozených aktivitách. Taky méně prospěšné, dokonce škodlivé aktivity (například pojídání rychlého občerstvení, pití alkoholu, užívání drog, hraní her, impulzivní (online) nakupování, nepřetržité rolování sociálních sítích...). Přestože nám tyto aktivity přinášejí okamžité pocity uspokojení, vzrušení, či zábavy, efekt trvá krátce a z dlouhodobého hlediska nám spíše škodí. Při takových aktivitách totiž může příliš časté vyplavování dopaminu rychle vést k závislosti a také k menší citlivosti na samotný dopamin (hladina dopaminu rýchle stoupá, ale stejně rýchle i klesá). Tak jako při jiných závistlostech si proto náš mozek ptá víc a víc, aby si udržel hladinu dopaminu. Stejného efektu však tak rychle nedokážeme dosáhnout zdravými, přirozenými aktivitami, proto opakovaně vyhledávame ty méně prospěšné aktivity. Avšak časem kvůli takéto závislosti na rychlém dopaminu můžeme přestat cítit radost a uspokojení z běžných věcí a aktivit, dokonce stratit schopnost těšit se ze života. Dopamin totiž podporuje opakování chování, které nám přináší požitek nebo nás posouvá vpřed. Hladina dopaminu, aniž si to uvědomnujeme, výrazně ovlivńuje naše nálady, chování a jednání. Hraje velkou roli v regulaci nálady, motivace a pocitu odměny.  Nedostatek Dopaminu se projevuje depresivní náladou, nespokojeností, častou únavou, špatnou koncentrací, rychle se nám mění nálada, nudime se....

..